Akademik
Adriana Koutňáková a Jana Vrtělková
Nevíte, jak se máte zabavit o přestváce? Pro ty, kteří rádi čtou jsme opět připravily třídní časopis, kde se můžete dozvědět spoustu nových, zajímavých informací nejen z naší České republiky.
Také jsme si pro Vás připravily malou soutěž, o které se více dozvíte uvnitř časopisu.Vítěz dostane malou odměnu. Tak vzhůru do hlubin našich novin.
Úvod do novin úvodní strana-1 |
Vítáme Vás, sice trochu opožděně, v novém školním roce 2007/2008. Již od roku 2005/2006 pro Vás připravujeme tyto noviny. Dne 22.12.07 oslaví naše noviny výročí od založení časopisu. K jeho vylepšení však potřebujeme, aby jste se také zapojili a posílali nám na
e-mailovou adresu tridninoviny@email.cz nějaké příspěvky, názory, ale i stížnosti a dotazy.
Začínáme pomalu vylepšovat desing a grafiku. Články jsme rozdělily na jednotlivá oddělení. Např. zvířata,rostliny,aktuality,planeta,ekologie atd…
A ted už konečně vzhůru do čtení…
Přejeme krásný den, Vaše noviny
Obsah obsah -1 |
1…………...úvod , obsah
2…………...Proč se na zemi před 30 miliony let ochladilo?
3…………..Viry a bakterie
4…………..Sonda do srdce hurikánu
5…………..Jak vznikly zkameněliny?
6…………..Kapradiny
7…………..Soutěž
8…………..Ekosystémy
9…………..Úspora energie
10…………Snižování znečištění
Proč se na Zemi před 30 miliony let ochladilo Naše Země-2 |
James Kennettet (oceánolog): Již před 30 lety, se Antarktida pokryla ledem poté, se oddělila od jihoamerického a australského kontinentu. Díky tomu vznikly průlivy jako Drakeův a Tasmánský, které odřízly Antarktidu od teplé vody ze subtropických a tropických moří. Antarktidu oblily chladné mořské proudy, které zároveň vynesly z mořského dna živiny. Hladinu pokryly vodní řasy, které spotřebovaly z ovzduší velké množství oxidu uhličitého a dále tak napomáhaly ochlazení.
Tento názor nedávno potvrdili američtí vědci, kteří přinesli důkaz o tom, že tyto průlivy vznikly ještě před ochlazením. K tomuto potvrzení pomohly zuby dávno vyhynulých mořských ryb, v nichž určovali obsah vzácného prvku – neodymu. Jeho zastoupení je totiž jiné ve vodách Pacifiku a Atlantiku.
Určili tak, že se Drakeova úžina otevřela před 41 miliony let a způsobila tak menší dobu ledovou. A Tasmánský průliv vznikl před 34 miliony let.
Viry útočí na bakterie Mikroorganismy,viry-3 |
Každý virus dokáže infikovat jen určitý okruh buněk, kterému umožní navázat se na specifickou molekulární strukturu v membráně, stěně. Virem mohou být infikovány jen buňky nesoucí specifické receptory.
Bakteriofágy – napadají bakterie
Cyanofágy – napadají sinice
Rostlinné viry – většinou RNA viry
Mykofágy – napadají houby
Živočišné viry – DNA i RNA viry, dělí se na viry bezobratlých i obratlovců.
Mnoho lidí nevidí rozdíl mezi virem a bakterií.Tělo každého z nás je jakýmsi chodícím hostitel pro asi 100 000 miliard bakterii. Většina z nich nám prokazuje hlavně dobré služby, některé však mohou škodit.Také bakterie se stávají živým terčem virů, které hledají vhodného hostitele. Např. virus T4… Ihned po přistání vstříkne do bakterie své geny, které tak začnou ovlivňovat procesy v b. buňce. Geny jsou vlastně chemické procesy, které donutí bakterie násilně stavět nové viry. Např.T4…
Sonda do srdce hurikánu Aktualita- 4 |
Sonda dostala první možnost seznámit se tváří v tvář s hurikáněm Ofélie, který ohrožoval americké pobřeží Severní Karolíny.
Hurikán se zformoval v okolí Karibiku a pokračoval kolem pobřeží Severní Karolíny. Pohyboval se rychlostí asi 11km/h a neustále měnil intenzitu. Sonda odstartovala z letové laboratoře NASA.Letěla do centra hurikánu, vybavena zařízením GPS- komunikačními přístroji. Díky tomu byla předpověď vývoje hurikánu přesná a rychlá.Nakonec se rozplynul nad Atlantikem.
Jak vznikly zkameněliny? Paleontologie-5 |
Zkameněliny jsou vlastně důsledkem složitých chemických reakcí , probíhajících ve svrchních vrstvách půdy.
Živý organismus byl většinou zasypán usazeninami a v jeho tělesné konstrukci docházelo k celé řadě změn, které měnily jeho minerální a chemické složení. Přitom se obvykle neměnila jeho struktura ani tvar. Na tomto procesu se podílela jak voda, tak rozpuštěné minerály a i původní složení organismu. Např. zkamenělé dřevo. Nezměnily se ani letokruhy či vlákna - bez ohledu na to, že původní celulóza a ostatní složky byly zcela nahrazeny oxidem křemičitým.Dřevo se tedy přeměnilo v zcela obyčejný kámen. Dalším typem zkamenělin jsou otisky – negativní obrazy rostlin, které se v půdě většinou bezezbytku rozložily, ale jejich otisk nám zanechal jejich původní podobu i tvar…
Kapradiny Rostliny-6 |
Kapradiny
Kmen: Pteridophyta
Odborný název: Polypodiophyta
Počet druhů: Okolo 11 000.
Velikost: Od mikroskopických kapradin čeledi Hymenophyliaceae, jež jsou složeny pouze z jedné vrstvy buněk po 24 m vysoké stromové kapradiny rodu Cyathea.
Rozšíření: Po celém světě.
Kapradiny (oddělení Polypodiophyta) jsou rozmanitou skupinou cévnatých rostlin rozmnožujících se výtrusy. Většina druhů jsou byliny s charakteristicky hluboce členěnými, složenými listy. Špičky mladých listů bývají složité.
V životním cyklu kapradin se střídají dvě odlišná stadia, pohlavně a nepohlavně vzniklé generace. Sporofyt je velká, nápadná diploidní rostlina, na které redukčním dělením zvaném meióza vznikají výtrusy. Gametofyt je reprezentován drobnou srdcovitou rostlinkou zvanou prothalium, nesoucí pohlavní orgány.
Lokalita
Většina kapradin obývá alespoň vlhké lokality, protože vodu potřebují pro pohlavní stadium svého životního cyklu. S tím souvisí i výskyt mnoha druhů ve vlhkých podmínkách stinných lesů nebo poblíž vodních toků. Přesto však můžeme některé druhy (např. Woodsia) najít na horkých suchých pouštích, zatímco jiné (např. Azolla) žijí zcela ponořené ve vodě.
Kapradiny obývají mnoho částí světa, největší rozmanitosti a velikostí dosahují v tropech. Často tam rostou jako epifyty na kmenech stromů. Kapradiny bývají také pěstovány na zahradách, zejména kvůli jejich nádherným listům.
Vzrůst a vzhled
Většina kapradin je bylinného vzrůstu s plazivým podzemním rhizomem (oddenkem) čili redukovaným stonkem, který končí hned těsně nad zemí, kde se rozvětvuje v růžici hluboce rozčleněných, často složených listů. Kapradinám vlastním znakem je svinování mladých listů, které se tak podobají koncové části houslí nebo pastýřské holi. Z tohoto důvodu se takové uspořádání jejich listů nazývá circinátní (z latinského circinare - dělat kulatým). Listy pokračují v růstu špičky až do té doby, než je dosaženo plné velikosti. Stonek je pokryt hnědými, často zřasenými šupinami, které mohou u většiny kapradin krýt i řapíky a listy.
Kapradiny mohou být různě větvené. Některé druhy, např. hasivka orličí (Pteridium aquilinum), se rozvětvují vždy ve špičce stromů, ten dál roste a rozvětvení se může opakovat. U nejmenších kapradin čeledi Hymenophyliaceae vyrůstají větévky na nejsvrchnějším spoji listů a stonku. Několik druhů včetně stromových kapradin se v podstatě nevětví.
Vzrostlé kapradiny mají pouze adventivní kořeny (vyrůstají z neobvyklých míst, třeba z listů), protože pravé kořeny, které jsou embryonálně vyvinuté, brzy zakrní.
Životní cyklus
Kapradiny se rozmnožují výtrusy. Ty se vytvářejí uvnitř výtrusnic (sporangií). Výtrusnice se shlukují do kupek (tzv. sorů, od kupka - sorus), které mohou, ale nemusí být chráněny blanou - ostěrou. Ve většině případů jsou kupky výtrusnic umístěné naspodu listů. Když jsou výtrusnice zralé, praskají a uvolňují výtrusy. Z každého z nich klíčí malé prothalium.
Prothalium je drobná plochá srdíčkovitá zelená rostlinka vedoucí samostatný život a vytvářející pohlavní orgány. Samčí pelatky (anteridia) a samičí zárodečníky (archegonia) jsou vyvinuty na spodní straně prothalia. V pelatkách vznikají spermatozoidy - samostatně plovoucí, mikroskopické samčí pohlavní buňky. Aby mohl spermatozoid doplout do zárodečníku, vyžaduje vlhké podmínky. Když se do zárodečníku dostane, oplodní vaječnou buňku. Z ní se vyvíjí embryo nové kapradiny, která vyrůstá z hynoucího prothalia.
V životním cyklu kapradin se střídají pohlavně a nepohlavně vzniklé generace. Vlastní kapradina, tedy generace diploidního sporofytu, tvoří meiózou výtrusy, ze kterých vyrůstá prothalium - generace haploidního gametofytu. Na něm střídavě vznikají samčí a samičí gamety (pohlavní buňky), které po splynutí dávají vzniknout novému sporofytu. Některé kapradiny se ještě mohou nepohlavně rozmnožovat pučením; to je případ třeba sleziníku (Asplenium bulbiferum).
Pozor soutěž!!!!!!!!!! Soutěž-7 |
Připravily jsme si pro Vás takovou jednoduchou soutěž!
Pro ty, co rádi soutěží…
Jak to vidím já??????????
Úkolem je-
1.namalovat komiks z období prvoho, pravěku atd….
2.napsat příběh z některého z těchto období (vymyšlený)
3.vymyslet pravěký nástroj (stačí namalovat )
Stačí jen vybrat si jeden z těchto úkolů a donést jej do 12.12.2007 redaktorům časopisu…
Doufáme, že si někdo z vás udělá čas a něco vytvoří…
Už se těšíme…
Ekosystémy Ekologie-8 |
Ekosystémy
Úspora energie Ekologie-9
|
Úspora energie
Člověk využívá energii mnoha různými způsoby. Lidská populace roste a roste také potřeba energie. Fosilní paliva - uhlí a ropa – jsou jedny z nejdůležitějších zdrojů energie. Tyto uhlíkaté sloučeniny uvolňují energii spalováním. Tím se uvolňuje oxid uhličitý, který způsobuje globální oteplování, stejně jako jiné plyny. Jaderná energie, další důležitý zdroj energie, je považována za relativně čistou. Ačkoli nevytváří plyny znečišťující ovzduší, produkuje radioaktivní odpad, který je velmi nebezpečný.
Domy s malou spotřebou energie
Velká okna a solární panely zachycují energii slunečního záření.
Snižování znečištění Znečištění-10 |
Snižování znečištění
Kdysi lidé potřebovali k běžnému životu pouze malé množství energie. Jejich domy byly stavěny z biologicky rozložitelných materiálů, jako je dřevo, které se rozloží přírodní cestou. V dnešním průmyslovém světě bylo mnoho předmětů vyrobeno za spotřeby velkého množství energie a z biologicky nerozložitelného materiálu. Automobily jsou velkým problémem. Kdykoli je použijeme, vytvářejí znečišťující látky. Náš životní styl produkuje velké množství odpadů. Snižování znečištění můžeme napomoci recyklací domácích produktů nebo užíváním hromadné dopravy. V domácnostech ušetříme energii zateplením domů a topením jen v případě potřeby.
Auta na sluneční energii
Auta poháněná elektřinou neuvolňují žádná výfukové plyny do ovzduší.